Představujeme tým hanáckého zázemí Brány k dětem

IMG_7748Představujeme tým hanáckého zázemí Brány k dětem

Vybavuji si, jako kdyby to bylo včera, tu změť pocitů (euforie, obavy, nadšení…), když jsme otevírali olomouckou pobočku Brány k dětem. Už je tomu čtvrt roku a za tu dobu se toho hodně událo, ale o tom si povíme někdy jindy. Nyní vám chci představit dvě úžasné ženy, které nám moc pomáhají a vy se s nimi můžete setkat na prodejně.

Představuji vám moje milé kolegyně Veroniku Staškovou (vlevo na fotografii) a Dagmar Tečovou (vpravo na fotografii). Děvčata se navzájem vyzpovídala, abyste věděli, s kým se u nás můžete setkat, kdo vám rád poradí a ochotně pomůže.

Verčo, ty jsi k nám přišla až z Uherského Hradiště a v Olomouci jsi zůstala po studiu na Filozofické fakultě. Jak jsi se od teorie a dějin dramatických umění dostala až do Brány k dětem?

Veřča: Od malička mě zajímaly lidské příběhy, které filmové či divadelní zpracování dokáže zachytit. Dlouho jsem se pohybovala v mužském prostředí a uvědomila jsem si, že potřebuji něco, co více souvisí s ženskostí. Bránu k dětem už znám 2 roky. Tehdy jsem navštívila brněnskou pobočku a povzdechla si, že v Olomouci není. Když jsem se dozvěděla, že mladí manželé se chystají otevřít tento užitečný obchod v Olomouci, zajásala jsem. Hned jsem projevila zájem o podílení se na chodu olomoucké pobočky. Navíc mojí láskou je příroda a Brána k dětem má k přírodě velmi blízko. Ráda jezdím do hor, kde si „dobíjím baterky“.

Dáša: Já už Bránu k dětem znám několik let. Je mi blízká její filozofie. Hned jak jsem zjistila, že se bude otevírat v Olomouci, tak jsem Šárku oslovila s nabídkou spolupráce. Už jako malá jsem chtěla být prodavačkou. Ráda mluvím s lidmi a navíc, zde se mohu postavit za produkty, které nabízíme.

Dášo, čemu se ráda věnuješ, když nejsi zrovna na prodejně?

Dáša: Mám 3 děti, se kterými moc ráda trávím čas, ať už se jdeme projet na kole nebo si čteme. Jsem ráda mezi lidmi, mí přátelé jsou pro mě hodně důležití a jsem za ně vděčná. Další velký koníček je hudba – zpívání i hraní.

Verča: Také ráda čtu a nechávám se inspirovat myšlenkami jiných lidí. Strašně ráda něco tvořím a nyní relaxuji u malování plátěných tašek, které lze zakoupit v olomoucké Bráně k dětem. Zároveň mě hodně zajímá čínská medicína, bylinky.

Už jsme v naší Bráně k dětem čtvrt roku. Shodneme se, že nám přinesla nové zkušenosti a poznatky. Co se za tu dobu u tebe změnilo?

Verča: Uvědomila jsem si, že ačkoli zatím nemám vlastní děti, cítím v sobě silný mateřský pud. Děti mě hodně inspirují, a to především svou bezprostředností a uměním žít v přítomném okamžiku.

Dáši, kromě toho, že jsi na prodejně, tak jsem Tě zažila i jako lektorku kurzů. Osobně jsem navštívila Tvůj kurz Jemná a voňavá – aromaterapie pro každý den. Ocenila jsem Tvé praktické rady, jak využívat aromaterapii v každodenním životě. Moc se mi líbilo, jak jsi pohotově a se zájmem reagovala na dotazy zúčastněných.

Dáša: Kurzy jsou pro mě úžasná příležitost setkat se s podobně naladěnými lidmi. Zatím mám kurz nazvaný Porod pro ženu a miminko – ten vychází z mého zájmu o přirozené porody a vědomou přípravu na ně. Absolvovala jsem výcvik Lektor vědomé přípravy k porodu a o tuto oblast se dlouho zajímám. Je to vždy příjemné setkání s převážně těhotnými ženami, kdy si povídáme o různých cestách a možnostech.

Další oblastí, ve které vedu kurz, je aromaterapie. Ta je přirozenou součástí mého života spoustu let a své praktické zkušenosti předávám na kurzu. Připravuji pokračování, kde si každý účastník namíchá vůně podle své „chuti“ 🙂 Brzy plánuji spojit dvě předchozí oblasti v jedno a nabídnout zájemcům kurz baby masáží.

Verčo, absolvovala jsi kromě mého kurzu ještě nějaký jiný, který tě zaujal?

Verča: Měla jsem příležitost navštívit kurz Vázání šátků na nošení dětí. Porodní asistentka Jitka Sidorová, která kurz vede, mě úplně nadchla. A to nejen formou výuky vázání šátků, ale i celkovým přístupem k rodičům a dětem.

Dáši, máme společnou pracovní zálibu – vybalovaní nového zboží. Jaké jsou tvé nejoblíbenější produkty z Brány k dětem?

Dáša: V Bráně k dětem nakupuji už dlouho. Mám trochu odrostlejší děti, takže nosítka ani plínky už neužiji. Přesto bych naplnila pořádně velký  košík – některé věci kupuji pravidelně  a některé jsou na seznamu „těším se“ 🙂 Určitě by nechyběla přírodní kosmetika: tuhý šampon a ručně vyrobené mýdlo, přírodní deodorant a nějaký voňavý sprchový gel. Mezery bych vyplnila aromaolejíčky. Mám dobrou zkušenost i s přírodním repelentem. Děti mají oblíbený Prďácký časák a nejspíš bychom vybrali novou Zdravou lahev. A kdyby se ještě vešla do košíku, patří tam přírodní drogerie. Ještě jsem nestihla zkusit všechno, takže nějakou novinku.

A co nejraději nakupuješ v Bráně k dětem ty?

Verča: Mám stále chuť zkoušet nové věci. Vyzkoušela jsem například šampón od Naturinky a hodně mi vyhovuje. Pořídila jsem si už i dřevěný hřeben od Tierra Verde. Začala jsem používat vložky z organické bavlny Masmi. Ráda si přečtu Pravý domácí časopis a k tomu pozobávám kukuřičné křupky v jogurtu. Doma nesmí chybět éterické oleje a žlučové mýdlo. Snad si brzy koupím balerinky od Ahinsa shoes, které mi učarovaly.

Vím, že jsi dětičky látkovala a nosila. Mohla by ses prosím podělit o své zkušenosti?

Dáša: Ano, nejstarší dcera se narodila před 10-ti lety. Tehdy ještě nebylo látkování tak běžné. Přesto se už daly koupit kalhotkové plenky z různých materiálů. Setkala jsem se s nimi na předváděcí akci a líbila se mi představa, že budu miminko balit do té měkkoučké heboučké plínky místo papírovky. Měla jsem trochu strach, jak to zvládnu technicky. Naštěstí mě podpořil manžel, který si vzal praní a věšení na starost. (Postupně samozřejmě nenápadně předal žezlo zpět, ale to už první strachy padly 🙂 ) S dalším děťátkem mě moc potěšila babička, která pochopila a poradila Ježíškovi, že nám udělá radost pár nových kousků do výbavy.  Tak jsme dostali naše první AIO plenky.

Nošení v šátku bylo pro mě radost – je to vlastně dlouhé mazlení se a člověk při tom i ledacos zvládne 🙂 Syn byl docela cvalík, po půl roce už jsem ho nezvládala nosit v šátku na břiše, tak jsem si půjčila na týden nosítko. Byla to taková paráda, nosit jsem mohla na břiše i na zádech, už jsem si nedovedla představit být bez nosítka. Za chvíli putovalo domů a vydrželo opravdu dlouho. Ještě čtyřletého chlapa jsme v něm odnesli, když po nemoci nemohl na túru. Na malé miminko jsem si znovu koupila šátek, mám ráda stuleného drobečka pěkně u sebe. Na nosítko přišel čas později.

Co bys doporučila rodičům, když se rozhodují, jestli začít látkovat nebo nosit ať už v šátku nebo nosítku? 

Dáša: Jestli někdo uvažuje o látkových plenkách, doporučila bych mu zajít za látkovací poradkyní – dnes je tolik možností a systémů, že získat základní přehled se určitě vyplatí. A potom si vybrat výbavičku, která se mi líbí, aby bylo přebalování radost i pro rodiče 🙂

U šátku mi pomohlo, když po narození miminka mi poprvé s úvazem pomohla zkušená známá. Přestože jsem v těhotenství absolvovala kurz šátkování, s miminkem je to trochu jiné. Nebo jít na kurz až po porodu, rovnou s modelem 🙂

Verčo, zažila jsi nějakou situaci na prodejně, která Tě překvapila nebo pobavila?

Verča: Zajímavých situací bylo určitě více, ale hned se mi vybavila tato: Asi čtyřletý chlapeček přišel s maminkou a babičkou k nám do prodejny. Začal si prohlížet hračky a knížky a neustále měnil požadavky na to, co by chtěl od babičky koupit. Došlo i na pláč. Chlapeček si nakonec vybral jednu věc, kterou mu babička koupila, ale plakal dál. Maminka se ho ptala, proč pláče, když mu babička koupila hračku a on odpověděl: „Maminko, sem už nikdy nepůjdu, tady je to všechno tak krásné!“

Taky ses na prodejně setkala s něčím, co ti utkvělo v paměti?

Dáša: Naposledy mě pobavila  drobnost – dotaz jedné zákaznice, jestli capáčky Liliputti kloužou na klouzačce. Sháněla botičky, které nebudou děťátku bránit v klouzání. Od té doby dělám anketu mezi zákazníky a zjišťuji jejich zkušenosti.

Součástí našeho týmu je i látkovací poradkyně Martina Michalová, o které se dočtete zde. Na prodejně se můžete potkat i s mým mužem Pavlem, který se nám mimo jiné stará o ekonomické a technické záležitosti. Mnohé o sobě prozradil v tomto rozhovoru – klik 🙂 Úplně první článek, který jsem o olomoucké Bráně k dětem napsala měl název Žít nebo snít a zde se můžete dozvědět, jak to vše začalo.

S vděčností se klaním našemu skvělému týmu a děkuji za něj. Těšíme se s vámi na viděnou u nás v Bráně k dětem 🙂

Komentáře