Teprve před pár lety jsem zjistila, jak začala moje cesta s léčbou katarakty (šedého zákalu) a strabizmu (šilhavosti). Tato cesta byla započata už v mých osmi měsících. Až když se mi dostal do rukou deník miminka, který mi psala moje máma, zjistila jsem, jak to vše bylo. Jako miminko jsem podstoupila tři operace očí a také dvě dlouhé hospitalizace kvůli vysokým horečkám (možná psychosomatická reakce na odloučení od matky, možná reakce na podávané léky nebo kombinace obojího). Jak to přesně bylo, už nezjistím, protože lidé, kteří by mi o tom pověděli, už nežijí. Nepovažuji ani za důležité vědět více, ale je pro mě zásadní si uvědomit, že tyto zážitky mě určitým způsobem formovaly.
O tom, jak to s mým zrakem dopadlo a jaký je život se zrakovým omezením, píši v článku s názvem Pohled pravdě do očí.
Život mi několikrát dal příležitost se i profesně zabývat tématem zraku a vidění. Pracovala jsem v Tyfloservisu o.p.s. jako konzultantka, přednášela jsem pro Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů o sociální rehabilitaci zrakově postižených, účastnila jsem se kongresů Lepší kondice zraku přirozenou cestou, realizovala jsem podpůrné skupiny pro rodiče dětí s kataraktou a onehdy jsem zrealizovala besedu, kde jsem lidem předala informace o tom, jak sami mohou se zrakem pracovat a zlepšovat si jej. Právě účastníci besedy mě inspirovali k další práci, kterou vám nabízím. Ovšem tou největší výzvou a motivací, abych se do tématu uzdravení očí a vidění ponořila do maximální hloubky a zároveň nahlížela na vše celostně, je moje dcera Veronika, které ve čtyřech měsících diagnostikovali kataraktu.
Jsem neskutečně vděčná, že dnešní doba nabízí nekonečnou paletu možností. Když toto téma řešila moje máma, nebyla zde žádná podpora (například Raná péče). Nabízela se pouze jedna varianta, o které rozhodl ošetřující lékař. Neexistoval internet, kde by si jednoduše našla více informací.
Nyní máme mnoho cest a někdy je náročné se rozhodnout, po které jít. Pojďme si shrnout základní a nejefektivnější způsoby, jak pracovat na zlepšení svého zraku nebo podpoře jeho stávající funkčnosti. Začněme u oftalmologa Dr. Batese, který už cca před 100 lety nebyl spokojený s obecnou teorií akomodace, která je v běžné praxi platná i dnes. Jedním z jeho nejdůležitějších zjištění je, že refrakční stav našich očí není statický stav, ale úzce souvisí s našim emočním stavem.
Dnes už existuje více odborníků, kteří se tímto tématem zabývají a najdete i mnohé publikace. Zmíním ještě jednoho z nejznámějších lidí, kteří uzdravili svůj zrak ze slepoty do téměř normálního vidění – Meir Schneider.
Pokusím se shrnout ze svých zkušeností, osobních i odborných, na co se zaměřit při práci se zrakem.
1. jasný záměr
2. nastolení rovnováhy mezi stimulací a relaxací očí
3. sebedotazování neboli zkoumání
4. výživa
Mít jasný záměr, který vychází ze srdce a je pravdivý, je naprosto zásadní pro celou práci. Nestačí si jen říct – chci lépe vidět, ale je potřeba si co nejvíce svůj záměr specifikovat a procítit. Se záměrem je pak důležité pracovat dlouhodobě. Ke zhoršení zraku většinou nedochází náhle, ale je to dlouhodobý proces, takže je zapotřebí počítat i s tím, že zlepšení je také dlouhodobý proces. Významnou podporou jsou meditace a vizualizace.
Zároveň je zapotřebí se podívat v pravdivosti na své strachy, mylná přesvědčení a další aspekty, které nám brání v naplnění našeho záměru. Tady může dobře posloužit dlouhodobá psychoterapeutická práce a také je velmi účinná práce se stíny. Koncept stínu přinesl do psychologie už Carl Gustav Jung.
Čeho máte ve svém životě více – stimulace nebo relaxace? Značně převažuje stimulace a navíc ještě taková, která je pro naše oči nevhodná, zatěžující. V této oblasti musíme zapracovat nejen na vnesení rovnováhy mezi stimulací zraku a jeho relaxací, ale také na zvolení vhodné, podpůrné stimulace. Vhodnou stimulací mám na mysli například střídání pohledu do blízka a do dáli, vhodné cvičení jako je oční jóga nebo čchi kung pro oči. Velice prospěšné je také oplachování očí studenou a teplou vodou či stimulace akupresurních bodů. Velmi účinnou technikou, která slouží ke stimulaci i k relaxaci, je tzv. sunning (slunění očí se zavřenými víčky). A stejně zásadní zcela relaxační technikou je tzv. palming (zahřejeme si ruce třením o sebe a přiložíme na zavřené oči, relaxujeme takto cca 20 minut, můžeme si vizualizovat černou barvu). Obě tyto techniky doporučuji dělat každodenně. Je dobré ještě přidat další relaxační prvky jako mikrooční masáže, obklady na oči ze světlíku lékařského, kraniosakrální terapii nebo jiné biodynamické terapie. Rozhodně doporučuji do každodenní praxe zařadit i meditace a vizualizace.
K tomu přidejme sebedotazování nebo psychoterapii, abychom prozkoumali příčinu oslabení zraku, našli co nechceme vidět nebo co nám brání se podívat na sebe a náš život opravdově. Stejně tak důležité je umět si zmapovat, jak se tady a teď cítím, najít odpovědi na to, co nyní potřebuji. Vhodnou pomůckou může být psaní deníku. Existují různé hodnotící škály našich emocí a potřeb, které lze využít. Velmi efektivní může být soucitné dotazování, které vytvořil Gabor Maté a konkrétní návod včetně otázek najdete v knize Mýtus normálnosti. Také si můžete najít svého terapeuta.
Výživa je samostatnou velkou kapitolou. Inspiraci můžete najít například u výživové poradkyně Margit Slimákové. Důležité je vyvarovat se průmyslově zpracovaným potravinám a zařadit dostatek antioxidantů, vitaminu A, luteinu. Nejsem výživový poradce, proto se do této oblasti nebudu pouštět. Nicméně specializuji se na Schüsslerovy tkáňové soli. Ty jsem si zamilovala a staly se mým každodenním pomocníkem. Pomáhají v mnoha oblastech jak preventivně, tak při akutních nebo chronických stavech. Samozřejmě je lze využít i na podporu zraku a při léčbě očních diagnóz.
Na závěr pro vás mám ještě jednu inspiraci. O tom, co píši výše, pojednává i Antroposofická medicína, která k léčbě zraku přistupuje holisticky. Mimo jiné říká, že vidění je odrazem duševních procesů a celkového životního nastavení člověka. Což jinými slovy říká i oftalmolog Dr. Bates, jak jsem uvedla na začátku. Jako psycholožka a terapeutka se na duševní procesy specializuji a pomáhám lidem ke změně životního nastavení. Navíc pokud jde o téma zraku a vidění, mám zde bohatou životní každodenní zkušenost, což mě vede k tomu, abych se ponořila do oboru psychologie vidění.