Když se zamyslím nad tím, co těm našim dětem dáváme, jako první mě napadají hmotné věci: hračky, jídlo, oblečení, zařízení pokojíčku dále pak vzdělání, kroužky, investujeme do výletů, dovolených, sportovních aktivit a mnoha dalšího. Děti jsou až zahlceni tím vším. Často to spatřuji u zaneprázdněných rodičů, kteří tak kompenzují svůj nedostatek času tráveného s dětmi.
Už mnohokrát jsem od rodičů slyšela: “ty moje dětska mají snad všechno, už nevím, co by ještě víc chtěly”. Děti umí vznášet hodně požadavků a když se jich zeptáte, co by chtěly, vždy něco vymyslí, co se dá koupit. A přitom by jim stačilo tak málo – mít mámu a tátu, kteří je nadevše milují a svoji lásku projevují blízkostí, pozorností, milými slovy, něžností, úsměvem a až v poslední řadě dárky.
Zajisté potřebujeme i ty hmotné věci, ale zkusme o nich trochu přemýšlet. Při obdarovávání dítěte si zkuste zodpovědět tyto otázky:
Především bychom dětem měli dát kořeny – podněcující zázemí, dobrý vzor, lásku, tak aby jim postupně rostla křídla a oni mohly vyletět do světa. A mohly si říct: “rodiče mi dali to nejlepší, co mohli”. Nikdy nebuďte smutní kvůli tomu, co vám rodiče nemohli dát. Možná to bylo vše, co mohli.
Všechny ty hmotné věci se jednou opotřebují, zničí a budou zapomenuty, ale to na co si vzpomeneme vždy jsou společné zážihttp://www.sarkagajdosova.cz/domains/sarkagajdosova.cz/wp-admin/media-upload.php?post_id=153&type=image&TB_iframe=1tky. Přhttp://www.sarkagajdosova.cz/domains/sarkagajdosova.cz/wp-admin/media-upload.php?post_id=153&type=image&TB_iframe=1íjemné společné zážitky posilují vztahy. Možná vyprávíte svým dětem, vnoučatům nebo naopak slýcháváte od rodičů a prarodičů vzpomínky o tom, jak si společně hráli, pekli vánoční cukroví, zpívali a tančili, klouzali se na ledu a koulovali se, lezli po stromech, vyprávěli si pohádky a příběhy…. a k většině těchto zážitků, které zahřejí u srdce a vyvolávají úsměv na tváři, nepotřebovali drahé vybavení nebo jet někam daleko.
Pochopitelně dětem chceme dávat to nejlepší a vyhýbat se nákupu určitých věcí nelze. Důležité je dát těmto věcem hodnotu, vytvořit kolem nich příběhy a zážitky. Pokud chce dítě nějakou věc, tak:
Učíme tím děti, že vše má nějakou hodnotu, stojí to nějaké úsilí. Dáváme dětem dobrou školu o tom, jak hospodařit, pečlivě vybírat a ukazujeme jim, že díky vlastnímu přičinění nemusí utratit tolik peněz (vyrobíme si sami, najdeme levnější alternativu…). A nakonec se děti naučí, že nemusí jen od rodičů brát, ale také jim něco dávat (svoji pomocnou ruku, malé překvapení) a že ty nejkrásnější věci v obchodě koupit nelze…
Komentáře