
Všechno je jinak a přitom některé věci jsou podobné. Na začátku jsem měla strach, jak to dopadne, nevyhnula jsem se srovnávání, tak jako většina maminek. O čem mluvím? – O mém druhém synovi Jakubovi.
Možná si někteří pamatujete, že s Matýskem jsme měli dosti zdravotních komplikací. Spousta lidí mi říkalo, že by po tom všem už další dítě mít nechtěli, dokonce mi to někteří vymlouvali, ale láska a odhodlání byly silnější než veškeré obavy. Musím přiznat, že určité obavy a stresy se promítly do těhotenství – měla jsem nařízený klidový režim kvůli vysokému tlaku a zhruba měsíc před porodem mi diagnostikovali intrauterinní růstovou restrikci. Jednoduše řečeno, placenta nefungovala, jak by měla, a museli jsme naplánovat porod Kubíka.
Na své narozeniny jsem nastoupila do nemocnice a na druhý den jsem měla podstoupit císařský řez. Bylo to ve 37. týdnu těhotenství. Kubíka jsem se snažila připravit na příchod na svět a o všem mu vyprávěla – možná i proto se začal drát na světlo světa ještě dřív než byla operace. Respektive Kubík to měl přesně načasované – v termínu, kdy jsem měla jít původně na sál, ale kvůli předešlým operacím jsme čekali 3 hodiny.
Dočkali jsme se.
Kubík se narodil zdravý s porodní váhou 2330 g. Večer mi ho přinesli na JIP a poprvé jsem si ho pomazlila a přiložila k prsu. Poprvé u Matýska jsem toto zažila až po měsíci. V té chvíli se všechny mé obavy rozplynuly.
Za dva dny jsme se s Kubíkem rozkojili a kromě blízkého kontaktu nám v tom pomohla i homeopatika (Ricinus).
Kubíček je prospívající a pohodové miminko a jsem neskutečně šťastná, že ho máme. Takže pokud opravdu toužíte po miminku, zapomeňte na veškerá „co by kdyby“ a raději se zaměřte na to pěkné a pozitivní.
Při hledání odpovědi na otázku mít či nemít dítě a kdy, zapojte hlavně srdce. Moje srdce mi říká, že chci ještě holčičku, a rozhodně se už nenechám vyvést ze své pohody kvůli pochybnostem druhých lidí.
Už vím, že lze všechno zvládnout. Být máma znamená poznat sílu, kterou jste ani netušila, že ji máte, ale také poznat strach, který jste ani netušila, že existuje. Zkrátka všechny tyto emoce k tomu patří a bez nich bychom nebyli dobré mámy.